Mari-Liis studuje technologii potravin na univerzitě TalTech v Estonsku. Přijela do Zlína na svůj studijní pobyt v rámci programu Erasmus už v září 2019 a rozhodla se zůstat na celý rok.
Jaký byl hlavní důvod proč ses rozhodla vyjet do zahraničí?
Vždycky jsem se cítila jako dobrodruh, který chce vyzkoušet různé nové věci a mít spoustu zážitků. Někteří z mých kamarádů už byli na Erasmu a mluvili o tom jen pozitivně. Tak jsem nad tím také začala uvažovat. Chtěla jsem se na chvíli odpoutat od svého běžného života a objevovat nové věci, které život nabízí, potkat nové lidi a vyzkoušet si odlišný způsob života. Také jsem si nebyla úplně jistá tím, co chci v životě dělat, proto jsem doufala, že mi pobyt v zahraničí dodá jasnější pohled.
Jak ses dozvěděla o Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně?
Neměla jsem na výběr z příliš mnoha univerzit, kde by se vyučovala technologie potravin a zároveň kde by měla má univerzita smlouvu. Zlín byl prostě na seznamu, předměty mi seděly s mým studijním plánem a zdálo se mi to celkem lákavé, tak jsem se přihlásila. Nyní můžu s klidem říct, že jsem fakt šťastná s tímto výběrem a rozhodnutím, které jsem udělala.
Když porovnáš Estonsko s Českou republikou, v čem vidíš rozdíl? Je něco, co ti tady chybí?
Na první pohled jsem neviděla žádný velký rozdíl jak bych očekávala. Celkový životní rytmus a výuka bylo celkem podobné, alespoň podle toho co jsem zažila během zimního semestru. Teď když přišlo jaro a léto, vypadá to, že lidé jsou uvolněnější, více se baví, chodí společně ven, páry se vodí za ruce v parku, stánky se zmrzlinou s kávou jsou na každém rohu, atd. Myslím si, že je to vlastně více uvolněnější a svobodnější život než v Estonsku. Toto moc často v Estonsku nevidím. Estonci jsou více zaměření na práci, více organizovaní a rezervovaní. Možná je to kvůli chladnějšímu počasí a nebo kvůli tomu, že v Estonsku nemáme tolik barů s levným pivem na každém rohu. Tady se mi hodně líbí, že se lidé setkávají a chodí ven. nevidím na nich, že by se moc stresovali kvůli práci, a nebo možná jen takové lidi nepotkávám.
Chtěla bych také zmínit, že Češi které jsem tady potkala, byli strašně laskaví, vstřícní, ochotní a ohleduplní. Občas je menším problémem jazyková bariéra, ale i tak cítím jejich laskavost. Většina lidí v Česku, které jsem potkala, opravdu věnovali svůj čas tomu, aby mi pomohli, nebo aby mi ukázali okolí a seznámili s věcmi, které jsem nevěděla. Překvapivé pro mě bylo jak jsou Češi otevření k tomu, pozvat někoho na návštěvu domů. Toto je také jedna z věcí, kterou v Estonsku moc nezažijete – musíte být mladý a hodně dobrý kamarád, aby se vám dostalo té pocty, že vás pozve k sobě domů na návštěvu. Samozřejmě, že nejsou všichni lidé stejní a možná jsem měla jen štěstí, že jsem natrefila na ty dobré, ale minimálně toto je má osobní zkušenost. Ve skutečnosti nemám pocit, že by mi něco ze své země chybělo, až na rodinu a přátele. Samozřejmě, že je to jiné prostředí, ale proto jsem tady – zažít nové věci. Přijela jsem sem s tím, že věci můžou být jiné, přijímám všechno, i to negativní.
Strávila jsi ve Zlíně už téměř rok. Když porovnáš oba semestry, byl tam nějaký velký rozdíl?
Myslím si, že je to opravdu těžké porovnávat, hlavně proto, že v druhém semestru vypukla pandemie a všechno se obrátilo naruby. Pokud bych ale měla něco zmínit, řekla bych, že zimní semestr na mě působil víc seriózně, ale to bude asi všude stejné – když se blíží léto, nálada se zlepší a všechno je víc pohodové. Další věc je spojena s předměty, které jsem si zvolila tento semestr. Byly to mnohem komplikovanější předměty a pokud by nepřišla pandemie, bylo by to pro mě mnohem těžší.
Během koronavirové pandemie se spousta zahraničních studentů vrátila zpět domů. Proč ses rozhodla zůstat a jak jsi prožívala karanténu?
Je tady vlastně hned několik důvodů proč jsem se rozhodla zůstat. Jeden z hlavních důvodů bylo to, že jsem si našla byt, kde jsem bydlela sama a mohla jsem se konečně věnovat sama sobě a dělat věci, které jsem plánovala už velmi dlouho, věci jako jógu, čtení knih, zkusit si vegetariánský způsob života a začít se pořádně věnovat studiu. Protože jsem byla věčně obklopena lidmi, byla jsem ráda, že můžu mít konečně nějaký čas jen pro sebe. Kdybych se vrátila domů, nemyslím si, že by to bylo bezpečné pro mou rodinu a stejně bych od nich musela po nějaký čas zůstat izolovaná. Kromě toho tady ani nebylo dobré spojení zpět do Estonska – pouze přes další země, což by zvýšilo možnost se po cestě domů nakazit a byla bych jen nebezpečím pro ostatní. Zároveň jsem doufala, že po skončení karantény budu moct trávit čas s lidmi, které jsem potkala tento semestr. Nechtěla jsem se vzdávat svých plánů. Naštěstí se všechna má očekávání naplnila a to a dokonce ještě lépe, než jsem čekala. V návaznosti na mou dobrodružnost, o které jsem mluvila na začátku, mě opravdu zajímalo co by se dělo, kdyby se pandemie ještě zhoršila a já bych se nemohla vrátit domů ještě pár měsíců. Jak bych si s tím poradila? Brala jsem to jako výzvu k přežití a příběh, který budu později vyprávět svým vnoučatům, to že jsem uvízla v cizí zemi, kde byl nedostatek toaletního papíru a počítala jsem na jak dlouho mi vystačí jídlo, které jsem měla. Opravdu jsem na to byla připravená.
Máš pocit, že ti život v Česku rozšířil obzory? Získala jsi třeba nějaké nové zkušenosti, znalosti nebo dovednosti?
Rozhodně mi to rozšířilo obzory, mám pocit že jsem se začala dívat na svět z širší perspektivy. Potkala jsem spoustu různých lidí z celého světa a viděla spoustu jiných způsobů života. Pocházím z celkem malé země, kde v podstatě každý zná každého a vždy jsem měla pocit, že musím být více rezervovaná. Řekla bych, že se to teď trochu změnilo. Každý má svůj vlastní způsob života a nepotřebujeme se tak spoléhat na ostatní. Nepotřebujeme kopírovat nejběžnější způsoby života ostatních, ke štěstí přece nepotřebujeme hromadu věcí. Opravdu doufám, že když jsem si rozšířila obzory, nevrátím se zpět ke svému stereotypu.
Myslíš, že tahle zkušenost života v zahraničí ti pomůže v hledání tvé budoucí pracovní pozice? Jsi nyní víc otevřená práci v zahraničí?
Ano, a to říkám se 100% jistotou. Potkala jsem tady tolik úžasných lidí z různých zemí a myslím, že i z toho důvodu, abych je mohla znovu vidět bude nejlepší si zachovat tento mezinárodní lifestyle. Samozřejmě, uvidím co mi budoucnost přinese, ale doufám, že budu získávat další zahraniční zkušenosti. Aspoň nyní k tomu mám silnou vůli.
Proč by měli studenti vyjet za studiem do zahraničí? Co bys jim doporučila?
Studium v zahraničí vám opravdu pomůže k vlastní nezávislosti, zdokonalíte si angličtinu a time management. Můžete také poznat nové způsoby studia a zlepšit si svůj sociální život. Bylo úžasné zažít kolik lidí z různých zemí můžete potkat a vidět všechny ty odlišné názory a svět a na život. Můžete si vytvořit spoustu celoživotních přátelství a potkat lidi, kteří myslí, chovají se a jsou úplně stejní jako vy. A pokud jsou jiní, je to ještě lepší, protože se můžete díky nim osobnostně zdokonalovat a růst.
