I přes to, že Turecko nebylo její první volbou pro výjezd do zahraničí, určitě toho dnes Terka nelituje, protože díky tomu poznala svou lásku, Nuriho, kterého si nedávno vzala za muže. V Turecku Terka strávila tři semestry a nyní chce v Turecku zůstat se svým manželem.

Rozhodli jsme se Terku kontaktovat a zeptat se jí, jak se vlastně do Turecka dostala a jak se poznala se svým mužem. Na konci článku pro vás máme i fotku našich novomanželů.

A my jim samozřejmě přejeme jen to nejlepší do společného života!

Proč zrovna Turecko, co tě k tomu přimělo?

Moje studium v Turecku byla jedna velká náhoda. Věděla jsem, že chci odjet studovat do zahraničí, ale nějak jsem nevěděla kam. S kamarádkou Klárkou jsme si nakonec vymyslely, že se pokusíme o Mexiko. Po půl roce nekonečného hledání a domlouvání už to vypadalo, že se podaří, až jsme nakonec v červnu zjistily, že se pro nás neotevře dostatečný počet anglických předmětů. Zoufalá jsem přišla do naší fakultní mezinárodní kanceláře k paní Prokopové a zeptala se, jestli by mě ještě někam takhle pozdě přijali. Paní Prokopová otevřela dlouhý seznam univerzit, se kterými spolupracujeme, projížděla jednu univerzitu za druhou, až najednou konečně! „Es-ki-še-hir. Ten ještě přijímá! To je v…. Turecku!“ No a já na to hned v kanceláři kývla a bylo rozhodnuto. Za tuhle ohromnou náhodu bych ale nemohla být vděčnější.

Jak probíhalo studium? Bylo to náročnější než ve Zlíně?

Studium na Anadolu University, a obecně v Turecku, je hodně zaměřené na biflování. Což není úplně můj šálek kávy. Jak už tomu ale bývá, pro zahraniční studenty platí trochu jiná pravidla, takže to vlastně není zas tak těžké. Největší problém bylo najít dostatek předmětů v angličtině. I když na mém oboru mají studenti 30 % předmětů v angličtině, nakonec zjistíte, že se buď učitelovi, nebo studentům nechce mluvit anglicky, a tak je výuka nakonec v turečtině. Nakonec jsem ale dokázala najít dostatek předmětů hned na dva semestry, takže když se chce, určitě to jde J. A to je takové univerzální pravidlo pro úplně vše v Turecku. Klacky pod nohy vám budou padat zleva zprava, ale když je člověk doopravdy odhodlaný, jde vše zvládnout.

Je v zemi něco podobného jako Buddy System?

Ano! Ve spolupráci s Anadolu University funguje ESN Anadolu, které se o zahraniční studenty stará, jak jen nejlíp to jde. Každý, kdo někdy odjel na delší dobu do zahraničí ví, že hledání ubytování není úplně nejjednodušší. ESN Anadolu s tímto počítá, a proto všem zahraničním studentům domluví spolubydlení dle vlastních preferencí ještě před jejich příjezdem. Zároveň během semestru připravují různé eventy (včetně uvítacího Orientation Weeku) a víkendové zájezdy. Já se s nimi vydala na úplně všechny a poznala tak pěkný kus Turecka.

Co bys vzkázala lidem, co by chtěli teď vyjet?

Já jsem holka zcestovalá, která těžko posedí doma déle než pár týdnů, proto vždy všem radím, aby jeli. Strávila jsem studiem v zahraničí tři semestry a bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem udělala. Angličtina se mi zlepšila o celý jeden level, mám kamarády po celém světě, poznala jsem nové kultury a získala životní zkušenosti, které v Česku nezískám za celý život.

V celosvětové pandemii je to ale těžké, proto bych vyčkala, až se situace trochu uklidní. Strávit totiž Erasmus na notebooku a zavřený doma během zákazů vycházení vás dle mého názoru ochudí o ty nejlepší zážitky, které vám zahraniční studium může poskytnout.

 V Turecku ses, jak jsi nám přiznala, vdala, řekla bys nám, jak jste se poznali?

Ano, 2. 10. 2020 jsme měli skromný obřad v přenádherné Kapadokyi. S mým manželem Nurim jsme se poznali skrz zmiňované ESN Anadolu, kde byl jedním z nejaktivnějších členů. Studoval v té době průvodcovství, a tak pořádal všechny víkendové zájezdy, na kterých se o nás, zahraniční studenty, staral.

Potkali jsme se během mého prvního dne v Turecku a hned zjistili, že máme spoustu společného. Po týdnu jsme spolu randili, za půl roku jsme spolu začali bydlet a po roce se vzali. Šíleně rychlé? Souhlasím :D. Ale někdy se to tak prostě stane a vy přirozeně následujete to, co vás dělá šťastné. Pro nás to je tato cesta.

Jak vypadá svatba v Turecku?

Tady vás bohužel zklamu. V říjnu jsme měli malý obřad, kterého se zúčastnila Nuriho rodina, naši nejbližší přátelé a z Česka přiletěla moje maminka. Turecké svatby bývají velmi honosné se stovkami hostů a ty opravdu tradiční trvají třeba i týden. A jak si asi dokážete představit, stojí SPOUSTU peněz! Ani jeden si na takové veselky nepotrpíme, a tak jsme se náš obřad rozhodli mít více „evropský“. Až se korona uklidní, plánujeme mít větší veselku v Česku, kam bychom rádi pozvali i naše mezinárodní přátele z Erasmu, obě naše rodiny a pořádně to oslavili. To se totiž během pandemie dělá stěží.

 

Sharing is caring!

Skip to content