Naše studentka Jennifer odjela na zimní semestr od Belgie. Vyzkoušela si studium v trochu jiném duchu, než jsme na to u nás zvyklí. Co všechno ji potkalo najdete v tomto článku | Erasmus Gent
Co tě zaujalo na Belgii a proč ses rozhodla studovat právě v Gentu?
Pro Belgii jsem se rozhodla proto, že jsem si našla zajímavý studijní program zaměřený na Design thinking. Připadal mi dost praktický, a to se mi na něm líbilo, takže jsem se rozhodovala spíš na základě školy a programu než podle země samotné. Musím ale uznat, že mě Gent pozitivně překvapil. Nečekala jsem, že architektura tam bude tak krásná. A to, jak jsou tam lidi hodní a ochotní pomáhat, byl další bonus.
Slyšeli jsme, že sis vybrala univerzitu, která nebyla na seznamu partnerských univerzit, jak se ti to povedlo a co sis musela před odjezdem zařídit?
Je to tak, vybrala jsem si Artevelde University of Applied Sciences, přesně program 3ID LABS, který je mezinárodním semestrálním programem za 30 kreditů. Před mým odjezdem byla potřeba více administrativních úkonů a taky potvrzení, zda je program spárovatelný s mými předměty zde na UTB. Pokud se někdo rozhodne pro univerzitu nebo program, kde běžně není domluvená spolupráce, určitě bych doporučila řešit vše s několika týdenním předstihem a mít i tak zálohu, kdyby to nevyšlo.
Jak bys zhodnotila zázemí školy a přístup k zahraničním studentům?
Vybavením by se daly prostory přirovnat ke kancelářím, nebo menšímu open space, kde jsme s týmem pracovali. Celý semestr jsem v menším mezioborovém týmu pracovala na vytvoření služby/produktu úplně od píky. Museli jsme si na začátku zvolit sociální problém, kterému se budeme celého půl roku věnovat a cílem bylo vymyslet na základě našeho výzkumu a prototypování řešení, které cílové skupině pomůže s problémem. My jsme si nakonec vybrali problém, který se zaměřoval na osamělost napříč různými sociálními skupinami. Měli jsme díky tomu přístup na univerzitu 24/7. Zároveň nám vedoucí programu nabídli možnost pracovat v tzv. “FabLabu”, kterou jsme s týmem využili. Jednalo se o multimediální laboratoř s různými přístroji a vybavením, kde jsme fyzicky pracovali na prototypu našeho řešení, které bylo součástí testování s konečným uživatelem. Moc jsem si studium užívala, protože jsme měli relativně volnou ruku ve všem, na čem jsme pracovali. Mohli jsme si zažádat o jakoukoliv podporu, které se nám dřív nebo později dostalo.
Měla jsi při studiu možnost procestovat Belgii a okolní země?
Snažila jsem se každý den objevit něco nového ve městě, kde jsem studovala. Toulat se uličkami historického centra Gentu je skutečně dechberoucí. Taky jsem o víkendech jezdila vlakem napříč Belgií a jelikož je to země docela malá a vlakové spoje jsou tam rychlé, tak se mi podařilo vidět každý víkend nové město. Určitě bych doporučila navštívit menší město Lovaň, která má bohatě zdobenou radnici, která mě okouzlila. Taky musím doporučit Antverpy, které jsou skutečně bohatým městem díky svému dlouholetému obchodu s diamanty. Nesmím zapomenout zmínit i pobřeží Belgie, které má dlouhé písečné pláže a moc příjemnou atmosféru. Podařilo se mi vycestovat i do Amsterdamu a užít si tak prodloužený víkend v Nizozemí. Bohužel kvůli sílící variantě koronaviru, Omikronu, se mi již výlet do Francie nepodařil, ale je to vlakem nebo autobusem kousek…tak snad příště.
Je něco, co tě na Belgii překvapilo? Ať už pozitivně nebo negativně.
Co se mi moc líbilo byla jejich cyklistická kultura, která se otiskla to každodennosti Belgičanů. Vidět na ulici kolo upravené tak, že si do jeho nákladního prostoru posadíte 2 malé děti s helmou a reflexní vestou? Wow! Tohle cením a rozhodně bych něco takového chtěla mít i v Česku. V Belgii je samozřejmé kolům přizpůsobená celá infrastruktura města i domy ve kterých lidi bydlí. Co se týká studijního života, určitě jsem se setkala s jinou pracovní morálkou než u nás. Efektivita se tam řeší na minuty a hodně si cení svého volného času. Taky je tam vše dost oficiální a byrokratické, kdežto v Česku mi přijde, že jsou lidi trochu ochotnější řešit věci více uvolněně a né tak formálně.
Jak tam fungovala místní ESN? Plánovali vám volnočasové akce, nebo bylo vše kvůli covidu omezeno?
ESN v Gentu fungovala velmi dobře, akce se tam pořádali i několikrát týdně a bylo jen na mě, které eventy budu chtít navštívit. Zároveň jsem si docela rychle vytvořila přátelské vazby v našem studijním programu, protože nás bylo málo, celkem cca 20, a tak pro mě bylo příjemnější trávit čas i jinak než na akcích ESN. I přesto jsem se seznámila na akcích na začátku roku s novými studenty z jiných univerzit a bylo fajn, že jsem měla na výběr, s kým a jak chci trávit volný čas. Omezení kvůli COVIDu jsem zas tak moc necítila a myslím si, že byly omezené jen opravdu velké akce.
Jak vypadal tvůj klasický studijní den?
Měla jsem ve studiu volnou ruku v plánování, čemu budu věnovat svůj pracovní den, a to mi skutečně vyhovovalo. Mé studium se neslo v duchu “Self-directed learning”, takže jsem musela věnovat studiu tolik času, kolik bylo potřeba, abych byla s naším projektem schopna v týmu odprezentovat všechny povinné prezentace a milníky v daném semestru. Podle mě je to dost progresivní forma výuky, která s sebou nese pozitiva i negativa. Na jednu stranu mě to naučilo ještě větší samostatnosti, ale na stranu druhou nemáte žádné jasně stanovené kvóty nebo úroveň odvedené práce, kterou musíte dodat. V praxi to vypadalo tak, že jsme v mezinárodním, mezioborovém a mezigeneračním prostředí odváděli jiné výsledky práce a náš tým na tom byl úrovní kvality nadprůměrně, oproti týmu, kde měli i problém si jazykově rozumět a jejich projekt se zas tak moc nepohnul.
Co si ze studia odnášíš do svého profesního života?
Trpělivost, otevřenost, empatii, osobní disciplínu, zlepšení angličtiny a větší sebejistotu ve svém oboru.
Poskytla vám univerzita studentské koleje, nebo sis hledala bydlení na vlastní pěst?
Najít ubytování v Gentu byl skutečný oříšek. Měla jsem problém s komunikací se svými vedoucími programu, kteří mě bohužel neupozornili na oficiální registraci do jejich systému online mobility a tím jsem promeškala i přihlášení na jejich studentské koleje. Musela jsem si tedy bydlení hledat na vlastní pěst a moc se to nedařilo. Vše se tvářilo jako scamy, nebo to bylo extrémně drahé a nebyla bych schopná si náklady na bydlení pokrýt ani z měsíčního Erasmus grantu. Přestala jsem proto tak usilovně hledat a doufala jsem, že mi univerzita přesto nabídne místo na kolejích, protože jim někteří studenti rušili své rezervace na kolejích. Díky bohu mi univerzita bydlení nabídla a byla jsem na sdíleném pokoji s jednou Francouzskou. Koleje byly kousek od centra ale 40 minut pěšky od mého kampusu. Byla jsem ale ráda, že jsem měla kde bydlet a že to bylo bezpečné.
Jaký byl tvůj největší kulturní šok z života v zahraničí?
Jakožto milovnici jídla mě šokovalo to, že Belgičané nejedí teplé obědy! Pořád to byly jen sendviče nebo obložené chleby. Takže jsem si obědy vařila sama a brala si je do školy s sebou, nebo jsem si kupovala aspoň teplé polévky. Jejich národním jídlem jsou hranolky a vafle, kterých jsem neměla nikdy dost a snídat každý den sladkou wafli by mě neomrzelo asi nikdy!
Přeci jen musíš mít preferenci. Belgická vafle nebo hranolky?
Jsem docela sladká tetka, takže bych šla spíš po vaflích (smích).
Co byl tvůj nejsilnější zážitek?
Trochu negativním zážitkem pro mě bylo zacházení s odpadem, kdy každá domácnost třídí odpad do speciálních barevných odpadkových pytlů, které jsou poměrně drahé a ty se pak dávají před vchody domů na chodníky, aby je popeláři posbírali. V reálu to vypadalo tak, že pytle byly často rozkopané, potrhané nebo dlouho neodvezené a odpadky se válely po celé ulici. To jsem nemohla pochopit až do odjezdu z Belgie, pořád jsem se tam nad tím rozčilovala.
Je něco, co bys před výjezdem nebo i během výjezdu udělala jinak?
I když jsem chtěla jet na vlastní pěst jen sama bez dalšího studenta z UTB, tak to teď hodnotím tak, že bych byla za parťáka nebo parťačku docela vděčná. Papírování kolem a zařizování ohledně bydlení a cestování by bylo určitě snazší řešit v páru a trochu lituju, že jsem tam k sobě nikoho z Česka neměla.
Jaká je tvá rada pro všechny vyjíždějící studenty?
Určitě se nebojte zkoušet něco nového, co vám univerzita přímo nenabízí. Myslím si, že hledat vlastní programy a zážitky kam se dá vyjet a získávat tak nové zkušenosti je určitě super. Musíte si prostě jen víc věřit, když zkoušíte něco, co před vámi ještě nikdo nezkusil.
A jak se měl náš student Lukáš na svém Erasmu v Portu? To se dozvíš tady.
Ty nás ještě nesleduješ na našem Instagramu? To je na čase napravit
Přidej se k nám na Facebooku, aby ti neunikla žádná novinka.
