Hana, která studovala na Fakultě humanitních studií vyjela na svůj Erasmus do Litevské Klaipedy. Pokud chceš vědět, jak moc se v Litvě liší studium od toho na UTB nebo jak se dorozumívala pomocí pantomimy, tak pokračuj ve čtení. | Erasmus Litva
Proč jsi se rozhodla jet na Erasmus do Litvy?
Tohle byla první reakce kohokoliv, když jsem mu řekla, že jedu do Litvy. Já jsem si při výběru cílové země stanovila několik kritérií – země ve které jsem ještě nebyla, země která není klasickou destinací, finanční stránka země, a aby se tam mluvilo jazykem, který neovládám. Litva mi splňovala všechna tato kritéria.
Pociťovala jsi rozdíl v počasí v porovnání se Zlínem?
Já jsem věděla, že tam bude velká zima, ale bylo to horší, než jsem čekala. Velkou roli v tom hrál ten fakt, že Klaipeda je přístavní město, takže jsme se potýkaly se silným větrem a pocitově teploty dosahovaly až -30 stupňů. V takové zimě už člověk ani neví, co si má na sebe obléct. Vrství oblečení do té doby, dokud je schopen zapnout bundu. Nejhorší na tom bylo ale to, že jsme několik týdnů neviděly slunce. Tam jsem pochopila, proč lidi na severu tolik pijí alkohol.
Celkem mě ale překvapilo, že tam nikdy nebyla úplná tma. Nebe bylo v noci růžové a venku bylo šero. Na jaře pak začalo slunce vycházet strašně brzo, už tak ve čtyři ráno, a zapadalo až po desáté večer. Ale co musím na Litvě ocenit jsou západy slunce, asi ty nejhezčí, které jsem kdy v životě viděla.
Lišilo se studium v Klaipedě od UTB?
Většinu času jsem si připadala jako Alenka v říši divů. Z FHS jsem byla zvyklá na úplně jiný přístup. V Klaipedě jsme neměly jsme žádnou povinnou docházku, většina výuky byla co dva týdny, takže to nebylo nijak náročné. Učitelé k nám přistupovali jinak, než k litevským studentům. Brali v potaz to, že jsme na Erasmu a nechtěli po nás, abychom trávily celé dny v knihovně studiem. Avšak i tak jsme si musely splnit studijní povinnosti, abychom dostaly kredity.
Co byla největší výzva na životě v Litvě?
Asi jazyková bariéra. Ze začátku jsme to braly jako srandu, ale postupem času to začalo být celkem nepříjemné. Skoro nikdo nemluvil anglicky, tak jsme se naučily základní litevská slova, ale někdy to prostě nestačilo a musely jsme komunikovat přes překladač. Pamatuji si, že v druhé půlce výjezdu jsem rezignovala a přešla na komunikaci pantomimou. Ale objednat si pivo v litevštině jsem perfektně zvládala už v prvním týdnu.
Litvu sis vybrala i podle její finanční náročnosti. Splnilo to tvá očekávání po finanční stránce?
No rozhodně jsem tam nechala mnohem více než jsem čekala, ale to je zase moje chyba *smích*. Z grantu by se vyžít dalo, ale musel by se člověk dost omezovat. Co se samotných cen týče, tak drahý tam byl sociální život, ale to je v porovnání s Českem asi úplně všude. Co jsem nechápala bylo to, že tam nemají slevy na alkohol a v obchodech se může prodávat pouze v určitou hodinu, to byl pro mě neskutečný šok. Na druhou stranu doprava byla hodně levná. MHD nás vyšlo na nějakých 5€ měsíčně, a i taxíky byly levné. Každopádně pokud chce člověk cestovat, tak silně doporučuji, aby si našetřil více peněz.
Když už jsi u toho cestování, kde všude ses podívala?
Kromě Litvy samotné jsme jely na výlet organizovaný ESN do Finska a Švédska. Spojily se ESN z Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska, kdy naplánovali plavbu velkou výletní lodí z Helsinek do Stockholmu. Tento výlet byl celkem divoký, protože jsme byli na lodi s více než tisíci erasmákama. Řeknu asi jenom to, že za tři noci jsem naspala asi šest hodin dohromady. Kdokoliv, kdo bude mít možnost se této plavby zúčastnit, tak musí jet. Akorát se musí připravit na úplně jiné ceny, a nebo jít do duty free zóny co nejdřív, protože alkohol se tam velmi rychle vyprodá.
Dále jsme jeli společně na pár dní do lotyšské Rigy, kde jsme prozkoumaly město a přilehlé pláže. Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít ani noční život.
Co je tvůj nejsilnější zážitek?
Těch mám neskutečně moc. Kdybych měla vybrat jenom tři, tak asi dny, které jsme strávily skoro celé na pláži a zakončily jsme je sledováním západem slunce. Dále taková naše tradice, kdy jsme mohly přijít v šest ráno z města, sešly jsme se všichni v kuchyni a společně jsme si uvařily jídlo. My jsme tam takto fungovaly jako rodina. A pak asi noci, kdy jsme zůstaly na kolejích a prokecaly společně celé noci. I když to působí jenom jako maličkosti, tak to vždy byly velmi silné momenty.
Stal se ti nějaký fail?
Asi když jsem si natáhla vazy v kotníku a musela jsem do nemocnice. To bylo celkem dost nepříjemné. Hlavně když v nemocnici ani doktoři neuměli anglicky a já ve své fázi rezignace používání překladače se spoléhala na pantomimu. Dorozumívala jsem se tam tak, že jsem jim položila nohu na stůl a řekla „au au here“. Člověk si musí umět poradit za každé situace.
Zažila jsi i nějakou další zvláštní situaci?
Tohle byla asi nejdivnější a zároveň nejhezčí situace, která se mi kdy v životě stala. Jak už jsem zmiňovala, tak jsem si zranila nohu, takže jsem musela na nějakou dobu zpomalit. Trávila jsem čas v kuchyni s mraženou zeleninou na noze a střídali se u mě lidi, kteří si se mnou povídali. Jedno odpoledne za mnou přišel jeden z mých nejbližších kamarádů ze Španělska a oznámil mi, že mě naklonoval. Po sérii mých nechápavých otázek z něj vylezlo, že aby mi zlepšil náladu, tak mi vzal vlas, který následně v laboratoři naklonoval. S radostí mi ukazoval fotky mého DNA pod mikroskopem. Následně tam přidal i své DNA a uložil nám ho do laboratoře, kde je naše zkumavka asi dodnes.
Máš i nějaké negativní zkušenosti?
Již ze začátku jsme všichni pocítili, že si od nás místní drží odstup. Nevím, jestli to bylo kvůli jazykové bariéře nebo jejich povahou. Každopádně k nám přistupovali úplně jinak. Zejména ke konci Erasmu jsem začala hodně silně vnímat stupňující diskriminaci a rasismus. S příchodem teplého počasí jsem se velmi rychle opálila a už jsem na pohled nepůsobila jako místní. Následně nás na základě opálení a tmavší pleti začali urážet, vyhrožovat nám a nepouštěli nás do barů a klubů. Nechci tímto generalizovat všechny Litevce, ale stávalo se nám to poměrně často. Avšak je to i dobrá zkušenost do života.
Máš nějakou radu pro všechny, kteří plánují jet na Erasmus?
Nepřemýšlejte nad tím moc dlouho a jednoduše se přihlaste. Za mě osobně to byl asi nejlepší půl rok mého života. Vytvoříte si tam kamarády na celý život. Rozhodně toho nebudete litovat.
Ty nás ještě nesleduješ na Instagramu? Naprav to tady! Erasmus Litva
A jak se měla Jennifer v Belgii? To zjistíš tady | Erasmus Litva
