Pro mnoho lidí v České republice jsou Vánoce neodmyslitelně spojené se sněhem, ozdobeným stromečkem, dárky a rušnými vánočními trhy. Pro lidi přicházející z jiných částí světa však mohou mít Vánoce zcela odlišný význam. Betesaida Kasmai, etiopská studentka žijící v České republice, popisuje Vánoce především jako duchovní a komunitní svátek, nikoli jako materiální událost.
Vánoce jako duchovní zkušenost
V Etiopii jsou Vánoce hluboce zakořeněny v náboženství a slaví se 7. ledna podle juliánského kalendáře. Období před Vánocemi je spojeno s dlouhým půstem. Jak Betesaida Kasmai vysvětluje: „Postíme se 43 dní… a během této doby chodíme o půlnoci do kostela“.
Půlnoční bohoslužba představuje klíčový okamžik celých oslav. Lidé jsou oblečeni do bílého, zapalují svíčky a společně se modlí. „V ten moment přerušujeme půst. Další den jsou Vánoce,“ říká Kasmai. Když mluví o Vánocích doma, zdůrazňuje především atmosféru: „Ta atmosféra je velmi duchovní“.
Tradice předávané po generace
Jednou z výrazných etiopských vánočních tradic je hra Genna, která se hraje na Boží hod. Podle Kasmai je „trochu podobná hokeji“, přičemž se jí tradičně účastní pouze muži. Hráči nosí tradiční oblečení a samotná hra má spíše symbolický než soutěžní charakter. „Nejde o výhru… jde hlavně o zábavu a udržování tradic,“ vysvětluje.
Dalším zásadním rozdílem je roční období. „V mé zemi jsou Vánoce v létě. Nemáme sníh,“ uvádí Kasmai. Oslavy probíhají za denního světla a teplého počasí, což výrazně kontrastuje se středoevropskou zimní představou Vánoc.
Jídlo, pohostinnost a společné bytí
Rodina a komunita hrají v etiopských vánočních oslavách zásadní roli. Připravuje se tradiční jídlo, nejčastěji pikantní kuřecí ragú podávané s injerou, typickým etiopským chlebem. Důraz je kladen na pohostinnost: „Zveme příbuzné, sousedy, kohokoli – i lidi, kteří by jinak byli sami,“ říká Kasmai.
Rozdílný je také přístup k dárkům. „Naše Vánoce nejsou založené na fyzických dárcích. Jsou spíš o charitě a setkávání,“ vysvětluje. Namísto obdarovávání se lidé soustředí na společně strávený čas a sdílení jídla, často i s těmi, kteří nemají vlastní rodinu.
Dekorace bez dekorací
Vánoční výzdoba v Etiopii se výrazně liší od evropských zvyklostí. Ačkoli se dnes vánoční stromky objevují častěji, v rodině Betesaidy Kasmai nebyly součástí tradic. Místo toho se domy zdobí voňavou trávou, která se rozprostírá po podlaze. „Když vstoupíte do domu, cítíte Vánoce,“ popisuje.
Dalším důležitým prvkem je kávový obřad, který odráží silnou kávovou kulturu Etiopie. Namísto vizuální výzdoby je důraz kladen na atmosféru, vůně a rituály. Jak Kasmai shrnuje: „Zdobíme vzduch v domě“.
První Vánoce v České republice
Slavení Vánoc v České republice přineslo několik překvapení. Nejvýraznějším z nich byla tradice chovu živého kapra ve vaně před Štědrým dnem. „Nejdřív jsem si myslela, že je to vtip… nemohla jsem tomu uvěřit, dokud jsem to neviděla,“ vzpomíná Kasmai.
Zvyk obdarovávání byl pro ni zpočátku také náročný. „Bylo to pro mě nové a trochu těžké, protože to není součást mé kultury,“ přiznává. Postupem času si však tento zvyk oblíbila a dokonce by ho doporučila přenést i domů: „Líbí se mi to a doporučila bych to přenést do Etiopie“.
Tradice, které stojí za sdílení
Na otázku, které české vánoční tradice by si přála přenést do Etiopie, Kasmai okamžitě zmiňuje vánoční trhy. „U nás nic takového nemáme. Jsou velmi krásné a jedinečné,“ říká. Silným zážitkem pro ni bylo také ochutnání svařeného vína, které by si přála představit i lidem doma.
Přestože se české a etiopské vánoční tradice výrazně liší, rozhovor ukazuje, že hlubší význam Vánoc zůstává stejný. Ať už jsou slaveny v zimě nebo v létě, se sněhem nebo sluncem, jejich podstatou je víra, komunita a společně strávený čas.
