Lukáš už se s námi podělil o své zážitky z Erasmu z Portugalska. Avšak toho zažil tolik, že se to do jednoho článku nevešlo. V tomto článku se dozvíte více o Portugalské kultuře, zklamání, cestování a mnohem více. | Erasmus Porto
Co byl tvůj největší kulturní šok?
No největší asi bylo to topení. Že prostě ty staré baráky, v celém centru Porta nemají topení a ty přímotopy do elektriky jsou zakázané. Takže v zimě máš prostě mrznout. Jim se to asi nevyplatí ekonomicky, ale tam nijak nemrzne. Tam nejmíň bylo, když jsme přijeli na konci února, a to byly dva stupně. A to byla největší zima tam. Ale jak je člověk u oceánu, tak je to taková vlezla zima. To byl celkem úlet. Ale to nebyl úplně šok, protože to nám říkali, ale nejsi na to připravený.
Potom třeba odcházení na party o půlnoci. Oni v 11 večer jdou teprve večeřet. Ve 12 se vypravuješ do města. V 1 dorazíš do klubu a jsi tam třeba do 7 do rána. Úplně jako nemyslitelný. Já chci v 7 začít pít, v 9 začít tancovat, a ve 2 jít domů spát. Na to jsem si hodně musel zvykat.
Ještě mě překvapily jejich toalety. Kvůli úzkým odpadům nemohou splachovat toaletní papír a hází se do koše. To mi přišlo dost nechutné celý Erasmus. Hlavně mě zajímalo, do jakých kontejnerů to potom hážou. Vždyť se to nemůže ani recyklovat *smích*
Věc, která mě ale určitě nejvíc překvapila je studentský spolek, který má tradici už od 16. století a jmenuje se Praxe. Chodí po škole v hábitech, které údajně inspirovali Rowlingovou, když tam psala Harryho Pottera. Ale ten samotný spolek hraničí s šikanou. Starší studenti připravují různé akce pro prváky a rozkazují jim. Nutí ty nejnovější členy se třeba válet v bahně, skákat do křoví, zakazují jim lidem dívat se do očí, chodit na hodiny a další takové bizardní věci. V Portugalsku byla i kauza, kdy donutili takto asi šest studentů se zahrabat až po krk do písku na pláži. Následně přišel příliv a tito studenti se takto utopili. Je tam na ně sociální tlak, aby se k nim přidali, protože je to označováno za prestiž a tradici. Když jsme se bavili s místní studentkou, tak se do tohoto spolku lidé přidávají zejména proto, aby potkali nové lidi a nebyli tam sami. Ona teda nakonec z něj vystoupila, ale říkala nám, že ji přemlouvali, ať se k nim vrátí.
Máš nějaký další fail, co se ti stal?
Když jsem šel po mostu v centru Porta, tak mi dvě ženy daly do rukou nějaký formulář, ať ho vyplním. Tak jsem si myslel, že to je nějaká petice nebo něco. Už tam byly nějaké podpisy, tak jsem si řekl, že udělám dobrý skutek a podepíšu jim to. Tak jsem jim to podepsal a jedna z nich ukázala na políčko, že jim mám dát 20€, tak jsem jim jenom vrátil propisku a rychle jsem šel pryč. Pak jsem se ptal někoho a oni říkali, že tam stojí každý den. Nějaká matka s dcerou, které předstírají, že jsou neslyšící a obírají takhle turisty.
Mrzí tě něco, co jsi na Erasmu neudělal?
Doteď trochu lituju, že jsem toho neprocestoval víc. Projeli jsme okolní města a potom na větší výlet jsme letěli na Azorské ostrovy. Zrovna ty Azory můžu maximálně doporučit úplně všem. To byl takový spontánní nápad, kdy jsme si v opilosti koupili letenky a letěli. *smích* Portugalsko, jakožto Evropská země, není tak moc odlišná od Česka, ale Azory byly něco úplně jiného – dvě města a panenská příroda. Většina peněz padla na cestování, ale zase to fakt stálo za to.
Všem ale můžu doporučit se vydat do města Caimbra. Na konci roku po státnicích je tradice, že studenti, kteří už odstátnicovali, tak jezdí v alegorických vozech a hází po všech okolo alkohol – nejčastěji pivo. Diváci mají za úkol, vzít ty láhve piva a stříkat to po nich. Je to hodně zvláštní, ale zároveň to byla fakt sranda.
Potom mě ještě zamrzelo, že jsem dlouho čekal, než jsem se rozhodl jít surfovat. Furt jsem čekal na teplejší počasí a dopadlo to tak, že jsem poprvé stoupl na surf až v posledních dvou týdnech.
Je něco, co tě na Erasmu zklamalo?
Když byly nějaké akce jenom pro erasmáky, tak byly hodně omezeny kapacitou. Bylo to velmi rychle vyprodané. Celou dobu jsem tam jenom čekal, kdy se konečně dostanu na výlet se podívat na fotbal. Pořád to bylo vyprodané, ale nakonec jsem se tam nějak dostal.
Hodně se tam prodávají drogy. Několikrát se mi stalo, že mě zastavili, jestli nechci drogy. To se mi v Česku snad nikdy nestalo. Pravidelně stáli na rohu celkem rušné ulice a prodávali trávu a kokain. Všichni to věděli, ale policie to nijak neřešila.
Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek, na který budeš ještě dlouho vzpomínat?
Nejsilnější zážitek byl, když jsem seděl v naše „ghettu“, kde jsem bydlel, sedím na balkóně a piju víno, jak jinak že jo. V tom najednou přišla krásná slečna, sedla si ke mně a otevřela pivo zubama *smích*
A nakonec, Pastel de nata nebo klasický český koláč?
Rozhodně Pastel de nata. To jsem musel mít ke každý kávě, to bylo něco dokonalého. Kdokoliv, kdo bude v Portugalsku si to musí dát.
Nečetl jsi první díl rozhovoru o erasmu v Portugalsku? Tak pokračuj tady.
Chceš být první, který ví, co se děje? Sleduj nás na Facebooku a Instagramu.
